Ve stínu lesa

Zašla daleko, až doprostřed hlubokého lesa, kde jsou kmeny stromů vysoké a pod nohama je koberec měkoučkého mechu. Každá barva zde je zelená, a i nebe, které je téměř neviditelné za korunami stromů, má nazelenalý odstín. . . . Původně chtěla jen prozkoumat místa, kde nikdy nebyla. Ale les ji přitáhl k sobě, a ona šla pořád dál a dál. Až teď pochopila, že se nechala zlákat vidinou dobrodružství, které nakonec bude mít poněkud jinou podobu, než myslela. . . . Na to, vrátit se zpět bylo pozdě, protože stezka jí již dávno zmizela zpod nohou. Otevřel se před ní nový svět, plný ticha, zvláštních zvuků a skrytého života. Kousla se do rtu, a s odhodláním vykročila hledat svoji novou cestu.